Eduard Karel - rytec, grafik a učitel

Nejstarším z umělců spojených s tvorbou známek, kteří mají bezprostřední domovský vztah k městu Turnov, je rytec Eduard Karel. Jeho zajímavá cesta k uměleckému řemeslu a rytectví ukazuje obrovské odhodlání, píli a schopnost učit se a zdokonalovat celý život. Narodil se ve Smiřicích 20. 1. 1861, vyučil se ve strojní zámečnické dílně a již během učení se věnoval kresbě. Na doporučení Umělecké besedy odešel do pražské zlatnické školy, kde se zaměřil na kresbu, rytectví a cizelování. Jelikož pocházel z chudé rodiny (měl čtyři sourozence), dostával stipendium 10 zlatých měsíčně. Po dvou letech mu bylo nabídnuto stejné stipendium a přešel studovat do Vídně na grafickou školu při tamní Umělecko-průmyslové škole. Studoval u prof. W. Ungera lept a mědirytinu a u prof. W.Hechta dřevoryt. Věnoval se především kopírování starých mistrů a po pěti letech roku 1889 u prof. Ungera absolvoval. Ještě za svých studií pracoval na dřevorytech „ Mocnářství Rakousko-Uherské slovem i obrazem“.

S nástupem nových reprodukčních technik, především světlotisku a autotypie, fotomechanicky zpracovaných kreseb, velmi poklesl zájem o klasickou rytinu. E. Karel hledal uplatnění pro ruční grafiku v Praze, ale jako třicetiletý přijal nabídku k práci v Karlovarské továrně na porcelán. V lázních také kreslil a ryl portréty na objednávku, včetně jejich reprodukce, a pomáhal vynálezci K. Klíčovi s jeho přípravou heliogravury. Jeho znalosti mnoha ryteckých technik mu otevřely cestu do pražské grafické firmy Unie, kde se stal vedoucím reprodukčního oddělení. Pod jeho vedením zde tiskli Vyšehradský kodex, díla J. Mánesa, K. Špilara, J. Mařáka, J. Úprky, V. Hynaise a řady dalších. V této době již jezdíval E. Karel na letní pobyt do Turnova, časem si našel v Českém ráji i svou ženu. Učíval soukromě řadu malířů, kteří se chtěli věnovat také grafice, protože v té době se řemeslo nosilo, a kdo neměl alespoň základy, neuspěl. Roku 1909 nastoupil na pražskou Umělecko-průmyslovou školu jako učitel grafických technik. Vedl řadu zajímavých výtvarníků a grafiků jako např. C. Boudu, B. Heinze, K. Svolinského, O. Fuchse, K. Kinského a K. Vika.

V roce 1913 odcestoval do carského Ruska, kde Unie dostala objednávku na barevné tisky starých ikon, rytin a reprodukcí maleb. Během svého pobytu v Rusku vyryl pro cara Mikuláše II. známku s jeho portrétem v hodnotě 5 rublů – technikou rytiny do ocele pro tisk z výšky. Černohnědá známka vyšla 1. 6. 1913 v emisi 300. let panování rodu Romanovců, s nejvyšší frankaturou a jako poslední v řadě. Jeho práci v Rusku ukončil začátek 1. světové války. Grafická Unie vydala tyto práce v Monografii ruských umělců a v roce 1925 byla některá grafická díla z této doby vystavena v Paříži, kde získala ocenění Grand Prix.

Podle návrhu M. Švabinského, se kterým ho pojilo dlouholeté přátelství, vyryl E. Karel začátkem roku 1920 známku s portrétem presidenta T. G. Masaryka. Příležitostní známky k sedmdesátinám presidenta vyšly 7. 3. 1920 v hodnotách 125, 500 a 1000 hal. a byly opět ryty do ocele pro tisk z výšky. Mezi sběrateli jsou hledané zkusmé tisky a nevydané nezoubkované známky, které se dostaly do prodeje. V menším rozměru byla připravována k tisku hodnota 50 hal. a v původním rozměru známky 1200 a 2000 hal., ale od vydání bylo upuštěno. Existuje řada kvalitních zkusmých tisků těchto hodnot a různých makulatur. Známky byly vydány také s přetiskem ve prospěch Červeného kříže a přetiskem S.O. 1920.

E. Karel připravil v letech 1925-26 podle svých návrhů sérii deseti rytin českých krajinek ve velikosti známek s přáním, aby byly na známky použity, ty však zůstaly nevydané. V roce 1928 se natrvalo přestěhoval se svou ženou do Turnova, kde si koupili dům v Aleji legií. Napsal několik odborných pojednání o grafických technikách, své paměti, vedl řadu přednášek a vytvořil řadu originálních rytin. Vykonával odborný dohled nad tiskem prvních československých bankovek. Byl členem Turnovského díla, mistrem ornamentiky, klasickým rytcem a jeho známky s portrétem T.G.M. patří k umělecky nejhodnotnějším známkám první republiky. Zemřel v Turnově 18. 10. 1950, v roce 1981 byla vydána ke dni Československé známky pamětní známka s portrétem Eduarda Karla – učitele grafických technik v Čechách.

Jaroslav Mojsl